Pro posouzeni antioxidacni aktivity se casto použivaji
jednoduche spektrofotometricke testy. K nejvice použivaným
testům patři zhaseni stabilniho radikalu
2,2-difenyl-1-pikrylhydrazylu (DPPH). Antiradikalový ucinek se
zpravidla vyjadřuje v hodnotach EC50, tedy jako koncentrace
antioxidantu, ktera za zvolenou dobu zhasi 50 % radikalů DPPH1.
Cilem prace bylo vypracovani kineticke metody stanoveni
antiradikalove aktivity na zakladě urceni rychlostnich konstant
reakce. Výchozi podminky reakce jsme volili tak, že jeden ze
substratů byl přitomen v mnohem vyssi koncentraci než druhý
substrat. Narozdil od stanoveni při nadbytku antioxidantu,
stanoveni při nadbytku DPPH umožňovalo urceni rychlostni
konstanty reakce a poctu radikalů DPPH zhasených 1 molekulou
antioxidantu. Touto metodou jsme stanovili antiradikalovou
aktivitu 24 antioxidantů, převažně fenolických kyselin. Misto
ocekavaneho druheho řadu se reakce vždy překvapivě řidila
kinetikou prvniho řadu. Nejrychleji reagovala s DPPH kyselina
askorbova, ktera zhasela radikal DPPH přibližně milionkrat
rychleji než nejslabsi kyselina parahydroxybenzoova.
Antiradikalova aktivita zavisela, spise než na poctu
fenolických hydroxylů, na reaktivitě nejvice aktivovaneho
fenolickeho hydroxylu. Silnějsi antiradikalový ucinek měly
antioxidanty, jejichž struktura umožňuje vyssi stabilizaci
vznikleho fenolickeho radikalu přitomnosti dvojne vazby v
postrannim řetězci antioxidantu nebo přitomnosti hydroxylove
nebo methoxylove skupiny na sousednich uhlicich. Vypocitanou
rychlostni konstantu lze, narozdil od dřive použivaných způsobů
vyhodnoceni, použit k přesnemu a jednoduchemu vyjadřeni
antiradikalove aktivity.